Jak otevřít STL soubor v Androidu offline a bez počítače

Kamarád vám poslal model držáku přes WhatsApp, v e-mailu čeká příloha kryt_v3.stl, nebo jste si právě stáhli figurku z webu s modely. Klepnete na soubor a Android odpoví, že ho nemá čím otevřít. Jak otevřít STL soubor v Androidu, když u sebe zrovna nemáte počítač? Stačí jedna aplikace a pár klepnutí.

V tomto návodu projdeme všechny cesty, kudy se STL dostane do telefonu, jak ho otevřít offline a co si na modelu zkontrolovat jako první, než ho pošlete do tiskárny.

Umí Android otevřít STL soubor sám od sebe?

Obvykle ne. Android umí zobrazit fotky, PDF nebo videa, ale formát STL je pro systém jen „neznámý soubor“. Galerie ho nezobrazí a správce souborů nabídne nanejvýš otevření jako text. U ASCII STL pak uvidíte dlouhý seznam řádků facet normal a vertex, u binárního STL jen nečitelné znaky. To je naprosto v pořádku: soubor není poškozený, jen chybí aplikace, která z těch čísel vykreslí 3D tvar.

Řešením je samostatný prohlížeč STL. Ten si soubor přečte přímo v zařízení, poskládá z něj trojúhelníky a ukáže model, kterým můžete otáčet prsty.

Jak se STL soubor dostane do telefonu

Než model otevřete, musí být někde, kam aplikace dosáhne. Nejčastější cesty:

Modely často přicházejí zabalené v archivu ZIP, protože obsahují víc dílů a návod. Pokud prohlížeč dostane ZIP, ve kterém jsou modely, otevře ten největší a upozorní vás, že pochází z archivu. Když chcete jiný díl než ten největší, archiv rozbalte ve správci souborů a otevřete konkrétní soubor.

Otevřít STL soubor v Androidu krok za krokem

Postup ukážeme na aplikaci STL Viewer, kterou si můžete stáhnout zdarma z Google Play. Nepotřebuje účet ani přihlášení.

1. Nainstalujte aplikaci a při prvním spuštění zvolte jednotky (milimetry nebo palce) a filament, kterým nejčastěji tisknete. Obojí jde později změnit v Nastavení.
2. Na hlavní obrazovce klepněte na „Otevřít soubor“. Otevře se systémový výběr souborů.
3. Najděte složku Stažené, případně jinou složku, a klepněte na soubor .stl. U velkého souboru uvidíte ukazatel průběhu a tlačítko Zrušit.
4. Model se zobrazí ve 3D. Soubor se zároveň uloží do seznamu posledních souborů s náhledem, takže ho příště najdete jedním klepnutím.

Druhá cesta vede z jiné aplikace: v e-mailu nebo chatu klepněte na přílohu, zvolte „Otevřít pomocí“ a vyberte STL Viewer. Funguje i nabídka sdílení. Podrobný obrázkový postup najdete v návodu k otevírání souborů.

Gesta a režimy zobrazení

Ovládání je stejné jako u map nebo fotek, jen ve třech rozměrech:

• Jeden prst otáčí modelem kolem středu.
• Dva prsty posouvají pohled do stran.
• Roztažení a sevření prstů přibližuje a oddaluje.
• Dvojité klepnutí vrátí výchozí pohled, kdybyste se v modelu „ztratili“.

Na panelu nástrojů přepínáte režim zobrazení: Plný model, Drátový model (jen hrany trojúhelníků) a Rentgen (poloprůhledný model, ve kterém je vidět dovnitř). Mřížka podložky pod modelem pomáhá odhadnout velikost a Osy ukazují, kde je X, Y a Z. Barvu modelu si zvolíte sami, u 3MF a OBJ s MTL můžete použít barvy ze souboru.

Co zkontrolovat hned po otevření

Pouhé otočení modelem nestačí. V panelu Informace o modelu najdete čísla, která rozhodnou, jestli tisk vůbec dává smysl:

• Rozměry (Š × H × V). Model s rozměry 180 × 95 × 240 mm se na podložku 220 × 220 mm vejde, ale výšku 240 mm tiskárna s výškou tisku 250 mm zvládne jen těsně.
• Vodotěsný. Odpověď „Ano“ znamená uzavřenou síť. Při „Ne, má díry nebo otevřené hrany“ čtěte článek o vodotěsných modelech.
• Trojúhelníky a velikost souboru. Binární STL potřebuje na jeden trojúhelník 50 bajtů, takže soubor 25 MB odpovídá zhruba půl milionu trojúhelníků.
• Objem a odhad spotřeby filamentu. Rychle zjistíte, jestli vám na cívce ještě zbývá dost materiálu.

Když je model podezřele malý, například 4 × 3 × 2 mm u něčeho, co má být držák na zeď, byl nejspíš nakreslen v palcích. Jak to poznat a opravit, popisuje článek palce vs. milimetry.

Když se soubor neotevře

STL Viewer otevírá STL (binární i ASCII), OBJ s MTL, 3MF a PLY. Pokud dostanete soubor STEP, GLB nebo G-code, aplikace ho neotevře a slušně vysvětlí proč. Takový model je potřeba nejdřív exportovat do STL, OBJ nebo 3MF v programu, ve kterém vznikl. U souboru G-code jde o pokyny pro tiskárnu vytvořené slicerem, nikoli o samotný model, takže si vyžádejte původní STL nebo 3MF.

Soubor s nulovou velikostí obvykle znamená nedokončené stahování, stáhněte ho znovu. A pokud se model zobrazí jen napůl s hlášením, že soubor předčasně končí, byl přenos přerušen. Aplikace ukáže alespoň tu část, kterou se podařilo přečíst.

Offline a bez nahrávání

Prohlížení, informace o modelu i odhad filamentu fungují bez internetu, takže model zkontrolujete i v dílně nebo ve sklepě, kde signál nedosáhne. Soubory se čtou jen v telefonu a nikam se neodesílají, což oceníte u zakázek pro klienty. Internet aplikace používá jen pro reklamy a nákupy. Další funkce najdete na webu STL Vieweru, a pokud vás zajímá rozdíl oproti webovým prohlížečům, přečtěte si srovnání online prohlížeče a aplikace. Před tiskem se vyplatí projít i kontrolní seznam o osmi bodech.